Cestou na poloostrov jsme se zastavili v pouhé dva roky provozovaném resortu Quinta do Lorde poblíž městečka Caniçal (čtyřtisícový Caniçal býval základnou velrybářů, dnes tu sídlí průmyslová zóna s překladištěm ropných produktů). Luxusní rekreační centrum s přístavištěm, hotely, apartmány a také zajímavou kombinací kostel / podzemní parkoviště se jevilo, nebýt divokých kanárů holdujících hygieně u trávníkových závlah, zcela sterilně. 

Východiskem výšlapu přes vyprahlý poloostrov s mnoha názornými doklady vulkanické činnosti je rozsáhlé parkoviště na němž se můžete poprvé dosyta seznámit s místními ještěrkami druhu Lacerta dugesii - stačí se v klidu posadit a brzy se i vaše tělo stane od hlavy k patě součástí jejich teritoria, zvláště pokud jim nabídnete trochu potravy (ony vám třeba na oplátku poslouží neblahým dárkem - klíštětem).

Poloostrovní vycházka potěší turisty a lovce panoramat, pokud však hůře snášíte prudké slunce a horko, připravte se na ně - na rozdíl od zbytku ostrova tu přirozený stín prakticky nenajdete. Výjimkou je informační centrum Casa do Sardinha s několika palmami.

Poblíž něj se dá trochu krkolomně, po mnoha schodech, slézt k vykoupání v moři. Nad přístupem k moři stojí také jednoduchá stavbička - ptačí pozorovatelna.

Cesta pro pěší končí výstupem na kótu 148 m. n. m.  následuje obrat a stejná cesta zpět.