Noční mrazy střídají už pár dnů slunečné dny, šišky smrků prosychají a semena jsou optimálně vyzrálá. Podobně je tomu i u klečí a omorik, pro semenožrouty je prostřeno. Přímo před okna školní budovy nyní přilétají křivky a ty jsem se vydal fotografovat. Krátká vycházka z tepla kanceláře dopadla úplně jinak než jsem si představoval, přesto zajímavě.

Jen pár set metrů od lesku škodováckého "pentagonu" končí ulice Jana Palacha vzácně nevzhledným kruhovým objezdem. Tady začíná mladoboleslavské království drobných zemních hlodavců - u nás kriticky ohrožených syslů obecných. 

Slunný svah na kraji smíšeného lesa, suchého listí jako nastláno a k tomu loňská, neobvykle bohatá úroda bukvic. Co víc si může drobný hlodavec přát. Kolem tohohle ráje norníků (ale i mnohem plašších myšic) procházím skoro denně, vnímám jejich šelestění, sem tam zahlédnu pohyb. Dnes jsem si tiše přidřepl na kraji cesty a chvíli pozorně sledoval čilou aktivitu. Bonanza bukových semen omezuje jejich vzájemnou agresivitu při vymezování teritorií, samičky trhají z bází stromů chomáčky mechu a odnáší jej do hnízd mezi kořeny, rozeznávám nejmladší jedince, znatelně důvěřivé - populace krátkověkých tvorů zde zažívá právě letos svůj rozkvět.

V době vrcholících parlamentních bojů o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny jsem se po letech rozjel na Šumavu ...

Jednou z poslední cca třicítky lokalit, kde u nás ještě žijí sysly je kolínské letiště. Řídký nevysoký travní porost tvořený zejména jílkem vytrvalým v druhé polovině července pomalu dozrává. Syslové se téměř neustále cpali obilkami, udržovali si někdy i vzájemným hašteřením svá teritoria a dávali pozor na lovící párek poštolek.

Nenápadný, může unikat pozornosti ... takto trefně charakterizuje chování modráska nejmenšího odborná literatura. Už minulé léto jsem přítomnost tohoto maličkého motýlka, s délkou předního křídla 11-14 mm skutečně nejdrobnějšího zástupce našich modrásků, na naší louce v Maršově II zaznamenal. Vzhledem k nízké početnosti jsem propásl možnost vyfotit ho a poslat snímky k determinaci. Dnes jsem s foťákem v pohotovosti nachytal tento kopulující párek.

Krása luk ve sklenářovickém údolí pro mne vrcholí rozkvětem pětiprstek. Cestou k jejich domovu v nejsevernějším cípu území nedávno vyhlášené přírodní památky musíte překonat od rozcestí na Bystřici 360 výškových metrů. Odměnou tentokrát nebyly jen pestré smilkové trávníky, ale i pěkný výhled k Mladým Bukům.

O tom, že uhnout z hlavní silnice Trutnov - Pec pod Sněžkou a vyšlápnout Sklenářovickým údolím k vrcholu nejvýchodnější části Krkonoš může přinést bohaté prožitky, jsem se na svém webu už před časem zmínil. Pokud zvolíte k vycházce květen nebo červen, můžete počítat s podívanou v našich nejvyšších horách jinde jen stěží dostupnou - vkročíte na rozkvetlé orchidejové louky. Dnes odpoledne jsem zaměřil objektiv na prstnatec bezový. Jde, jak asi tušíte, o silně ohrožený druh naší květeny s poklesem počtu lokalit v intervalu 50 - 90%. Kvete v rámci našich orchidejí časně, v teplejších letech již od poloviny dubna. 

I plošně skromné výskyty vápenců vytvářejí podmínky pro existenci botanicky zajímavých lokalit. V polovině května můžeme v bučinách na vápenatém podkladě při dostatečně trpělivém hledání najít i v krkonošském podhůří miniaturní orchidej lehce unikající pozornosti běžného návštěvníka, korálici trojklannou. Jedná se nejčastěji o 5 - 10 cm vysoký, silně ohrožený druh naší květeny. Slunečné dopoledne poblíž lomu v Horním Lánově vydalo následující fotografické plody.

Sešly se mi tři fotografie z podzimních vycházek do přírody. Na první pohled je nic nespojuje, snad jen náhodnost, s jakou vznikly a blízkost lokalit. Na samostatnou fotogalerii trochu málo. Jen tak je založit je mi líto, tak tedy drobná aktualita ...